Výhřevnost dřeva zásadně ovlivňuje, kolik tepla z polen dostanete a kolik dřeva
budete muset během zimy spálit. Nejde jen o samotný druh dřeva – stejně
důležitá je vlhkost a způsob skladování. Tento článek v přehledné struktuře
vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými dřevinami, ukazuje vliv vody ve dřevě na
účinnost a dává praktické tipy, jak dosáhnout maximální energetické hodnoty z
každého polene.
Co přesně znamená výhřevnost?
Výhřevnost je množství energie uvolněné při spálení jednotky paliva. U dřeva se
obvykle uvádí v MJ/kg nebo v kWh/kg. Pro jednoduchý odhad platí, že 1 kg
kvalitního suchého dřeva uvolní přibližně 4 kWh tepla. Na objem (např.
prostorový metr – prm) se výhřevnost liší podle hustoty dřeviny: tvrdé listnáče
mají na objem výrazně více energie než měkké jehličnany.
Orientační přepočty používané v praxi:
- 1 kg suchého tvrdého dřeva ≈ 4 kWh tepla
- 1 prm tvrdého dřeva ≈ 1900–2300 kWh
- 1 prm měkkého dřeva ≈ 1400–1700 kWh
Výhřevnost podle druhu dřeva (suchý stav)
Nejvyšší výhřevnost na kilogram mívají tvrdé listnaté dřeviny díky vyšší hustotě.
Uvedené hodnoty jsou orientační pro dobře proschlé dřevo se zbytkovou vlhkostí
do 20 %.
- Habr: až 16,5 MJ/kg
- Buk: 15,5–16 MJ/kg
- Dub: cca 15 MJ/kg
- Jasan: cca 15 MJ/kg
- Modřín: cca 14,5 MJ/kg
- Borovice: 14–15 MJ/kg
- Smrk: 13,5–14 MJ/kg
- Jedle: cca 13 MJ/kg
- Olše: cca 13 MJ/kg
- Lípa: cca 12,5 MJ/kg
Poznámka: Rozdíly mezi literaturou existují – záleží na původu dřeva, stanovišti, podílu
jádra/běle nebo laboratorní metodě měření. V praxi jsou důležitější rozdíly mezi
kategoriemi (tvrdé vs. měkké) než desetiny MJ/kg.
Proč vlhkost mění výhřevnost tak dramaticky
Voda se musí před samotným spalováním odpařit. Odpaření ale spotřebuje
značnou část energie, která pak nechybí pro zahřátí topeniště a komína.
Výsledkem je nižší teplota plamenů, horší dohořívání plynů, vyšší kouřivost a
dehtování komína.
Srovnání podle vlhkosti
- Vlhkost 15–20 %: ideální pro moderní kamna a kotle, čisté sklo, stabilní výkon,
minimum kouře. - Vlhkost ~30 %: ztráta výkonu může být 20–30 %, přikládáte častěji, sklo se
špiní a komín se zanáší. - Vlhkost 40–50 %: dřevo špatně hoří, výrazně kouří, roste riziko dehtu a zkracuje
se životnost zařízení.
Typický příklad: buk se zbytkovou vlhkostí 15 % dosahuje cca 15,6 MJ/kg. Pokud
má kolem 40 %, praktická výhřevnost klesá přibližně na 9–10 MJ/kg – to je téměř
o třetinu méně využitelné energie.
Jak dosáhnout správné vlhkosti – sušení a skladování
Klíčem je správné štípání, cirkulace vzduchu a ochrana proti dešti. Dřevo štípejte
hned po zpracování, menší polena vysychají rychleji. Skladujte na zpevněném
podkladu, nikdy ne přímo na zemi. Horní plochu chraňte stříškou nebo krytem,
ale boky nechte volné pro proudění vzduchu. U dobře větraného přístřešku
dosáhnete cílové vlhkosti do 20 % obvykle za 12–18 měsíců (měkké dřevo blíže
spodní hranici, tvrdé listnáče spíše 18–24 měsíců).
Jak poznat suché dřevo v praxi
- Je znatelně lehčí než čerstvé.
- Na poklep zní „dutě“.
- Konce polen mají drobné trhlinky.
- Kůra se místy sama odchlipuje.
- Měřič vlhkosti ukáže pod 20 % v jádru polena.
Tvrdé vs. měkké dřevo – kdy které dává smysl
Tvrdé dřevo (buk, dub, habr, jasan) má na objem vyšší energetickou hustotu a
hoří déle. Je ideální pro hlavní topnou sezónu a delší intervaly mezi přikládáním.
Měkké dřevo (smrk, borovice, jedle) se hodí pro rychlé vyhřátí, roztápění a
přechodná období. V praxi se vyplatí kombinace: roztopit měkkým, udržovat
teplo tvrdým.
Výhřevnost na objem vs. na hmotnost
Na kilogram mívají různé druhy dřeva výhřevnost poměrně podobnou. Rozdíl v
praxi dělá hlavně hustota – tedy kolik kilogramů se „vejde“ do prostorového
metru. Proto má rovnaný metr tvrdého dřeva výrazně vyšší celkovou
energetickou hodnotu než stejně velký objem měkkého dřeva. Pro férové
porovnání mezi dodavateli sledujte vždy jak jednotku (sypaný vs. rovnaný metr),
tak vlhkost.
Jak maximálně využít energii ze dřeva (tipy z praxe)
- Topte jen dobře suchým dřevem (≤ 20 %). Vlhkost je „nejdražší přísada“ ve
dřevní hmotě. - Těsně po roztopení nezadusujte přívod vzduchu – plameny musí mít prostor pro
úplné spalování plynů. - Přikládejte spíše méně a častěji, udržujte stabilní vrstvu žhavých uhlíků.
- Komín nechte pravidelně čistit – lepší tah = vyšší účinnost.
- Zvažte topení „odshora“ – méně kouře, čistší sklo, delší intervaly mezi
přikládáním.
Časté mýty a realita
„Měkké dřevo je k ničemu.“ – Není pravda. Na roztápění a rychlé teplo funguje
skvěle; jen má nižší výhřevnost na objem a kratší dobu hoření.
„Čerstvé dřevo hoří líp, protože je těžké.“ – Opak je pravdou. Těžší je kvůli vodě,
která pohlcuje teplo a snižuje účinnost.
„Když to víc přiškrtím, vydrží to déle.“ – Ano, ale za cenu dehtu, kouře a ztráty
výkonu. Správné je čisté hoření při dostatečném přívodu vzduchu.
Shrnutí
Největší vliv na výhřevnost má vlhkost dřeva. Tvrdé listnáče přináší více energie
na objem a delší hoření, měkké dřevo se hodí na roztápění a krátkodobé prohřátí.
Rozdíly mezi jednotlivými druhy v MJ/kg jsou menší, než jak by se mohlo zdát –
rozhoduje hustota a sušení. Kdo topí suchým dřevem a správně vede vzduch,
získá více tepla, méně kouře a ušetří peníze i techniku.